Josef Váňa je jméno spojené s legendou. Jméno, které platí po celém světě za symbol vynikajícího jezdeckého umění a odvahy. Narodil se 20. října 1952 ve Slopném ve Zlínském kraji a od dětství projevoval neobyčejný talent pro jezdecký sport. Ačkoli letos oslaví 72. narozeniny, do důchodu se nechystá a svým životním elánem a energií, kterou kolem sebe šíří, strčí leckterého, o polovinu mladšího muže, do kapsy svých rajtek.

Ze Slopného do celého světa

Když potkáte Josefa Váňu nebo si pustíte ze záznamu jeho nejslavnější dostihy, řekli byste, že se tento muž musel na koni zákonitě narodit. A nebyli byste daleko od pravdy...

Svou kariéru v sedle začal již v mladém věku. První úspěchy začal sbírat na amatérských dostizích, kde brzy upoutal pozornost výjimečnou jezdeckou technikou a nezlomnou vůlí. Jeho postup do profesionálního světa byl nevyhnutelný a brzy se stal dominantní postavou českého jezdectví.

Pardubice si zamiloval, Velkou pardubickou pokořil 8x!

Nepřemožitelným šampionem se nestane každý a Váňa to dokázal. S více než 2000 starty je jedním z nejúspěšnějších jezdců v historii českého i světového dostihového sportu. Jeho jméno je spojeno s několika nezapomenutelnými momenty, jako je třeba jeho vítězství ve Velké pardubické steeplechase, nejnáročnějším dostihu v České republice, kterého se zúčastnil celkem 15x a 8x jej dokázal vyhrát. Naposledy v neuvěřitelných 56 letech!

Vliv na český dostihový sport

Josef Váňa není jen šampionem, je inspirací pro mnoho mladých jezdců a fanoušků dostihového sportu. Jeho odhodlání, odvaha a nezlomná vůle překonávat překážky ho staví do role vzoru pro další generace. Jeho kariéra je důkazem toho, že tvrdou prací a odhodláním je možné dosáhnout neuvěřitelných úspěchů. Jeho příběh vypadá jako vystřižený z hollywoodského filmu o splněném snu, o to fantastičtější je poznání, že vše je pravda a Josef Váňa byl, je a bude jedním z nejúžasnějších lidí, který se kdy vyšvihl do sedla.

Je pro nás velkou ctí vzít si pana Váňu na triko, které sám pokřtil dne 25. května 2024, symbolicky při prvním kvalifikačním dostihu Velké pardubické sezóny 2024.

Výtěžek z prodeje triček jde na podporu hiporehabilitace. Konkrétně na financování hiporehabilitace pro  klienty, kteří se nacházejí v tíživé rodinné finanční situaci a zároveň koupí trička finančně podpoříte  organizaci Apolenka z.s., která služby hiporehabilitace poskytuje.

 

 

Kupujte na www.cityzenwear.cz.

Jedním z dalším mistrů, kterému jsme se rozhodli věnovat, je Franz Kafka. Ačkoli není tento německy píšící spisovatel „českým“ mistrem v plném slova smyslu, je neodmyslitelně spjatý s naší literární historií. Franz Kafka se narodil se v roce 1883 v Praze do židovské rodiny pražských Němců. V té době byla německá komunita v Praze poměrně početná, a tak není divu, že se zde objevilo hned několik významných literárních talentů. Vedle Kafky je známým představitelem Pražských Němců například Max Brod nebo Gustav Meyrink.

Proč Kafkova díla dodnes tolik rezonují svými čtenáři a získávají si své obdivovatele i mimo řady nadšených knihomolů?

Kafkova díla byla silně ovlivněna mystikou a energií Prahy, kulturou a lidmi, kteří zde žili, ale také nestabilní politickou a společenskou situací ve střední Evropě na počátku 20. století. Vyznačují se temnou atmosférou, surrealistickými prvky a reflexí lidského vnitřního světa. Brilantně dokázal vystihnout všechna zákoutí lidské mysli a povahy a přednést je čtenáři s až šokujícími detaily. Právě cit pro zobrazení všech možných poloh lidské osobnosti a psychiky je v jeho díle nadčasový a mrazivě přesný. Jeho romány a povídky zkoumají témata jako je byrokracie, absurdita reality, izolace a existenciální úzkost. Mezi nejznámější díla patří Proměna, Proces nebo Zámek.

Kafkova práce byla inspirací pro mnoho dalších českých spisovatelů a umělců. Přinesl nový pohled na lidskou existenci a podnítil kritické myšlení a interpretaci reality. Mnohými milován, mnohými nepochopen, mnohými zavrhován. Každý, kdo se s Kafkou setkal byť jen prostřednictvím jediné povídky, ví, že tento ve skutečnosti malý, štíhlý a nenápadný mužíček s ostrým pohledem, jak jej vykreslují dobové černobílé fotografie, patřil mezi velikány literatury a ikony, které proslavily Prahu daleko za hranicemi České republiky. Proto si bezpochyby zaslouží své místo mezi českými mistry.

Blecha a Kafka, co mají společného?

Takto komplikovanou a zároveň významnou osobnost jsme nemohli k tvorbě svěřit jen tak někomu. Grafik a karikaturista Josef Blecha se úkolu zhostil se ctí a předvedl hned několik precizních návrhů, z nichž vítězný zdobí naše kafkovské tričko. Děkujeme panu Blechovi, bude nám ctí šířit odkaz Franze Kafky na triku zdobeném právě jeho karikaturou. Triko uvádíme ke 100. výročí Kafkova úmrtí.

 

Rádi bychom si společně s vámi připomněli Jana Kašpara, inženýra a konstruktéra, který se stal jedním z nejvýznamnějších symbolů českého letectví. Není náhodou, že zrovna on je dalším z řady českých Mistrů, jejichž odkaz obdivujeme, a proto si jej s pokorou a úctou bereme na triko. Jan Kašpar je neodmyslitelně spjat s Pardubicemi, kde prožil celý svůj život a kde také neúnavně testoval svá konstruktérská dítka a kde zažil první vzlety i pády.

Začátky kariéry

Jan Kašpar se narodil 20. května 1883 v Pardubicích. Jeho láska k létání se zrodila již v mládí, kdy mu učaroval pohled z výšky z balónu. Už tehdy tušil, že štěstí najde mezi nebem a zemí. Pro mnohé byl možná snílkem a nedávali mu mnoho nadějí na úspěch. O to větší bylo pak jistě pozdvižení, když Jan Kašpar své sny splnil a před zraky stovek lidí na pardubickém letišti vzlétnul.

Jako první Čech se tak vydal vzhůru do oblak a v rámci svého prvního dálkového letu zamířil z rodných Pardubic do Prahy. Uletěl 121 kilometrů a české deníky si zapsaly 13. květen roku 1911 jako den prvního českého dálkového letu. K úspěchu svému leteckému „kolegovi“ blahopřál také slavný francouzský letec Blériot, k němuž Kašpar vzhlížel a jehož úspěchy se inspiroval při svých pokusech.

Kašparův život stejně jako jeho kariéra letce byl plný vzletů a pádů. I přesto je jeho odvaha a schopnost proměnit sny v realitu zdrojem velké inspirace i dnes po více než 100 letech od jeho legendárního startu. S hrdostí si bereme na triko návrh z dílny Tomski & Polanski Illustration 

  • Veroniko, sešli jsme se hlavně kvůli Vaší nové knize o Bedřichu Smetanovi, ale to nebyla Vaše prvotina, nebo ano?
Mou první knihou byl Beethoven a zároveň to byl vlastně můj vstup do světa autorských knih. Když jsem studovala na FDULS (Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara) v Plzni, obor ilustrace, byla moje diplomová práce právě o něm. Dostala jsem doporučení na vydavatelku Veroniku Benešovou Hudečkovou z nakladatelství Verzone, ale nebyly jsme si úplně jisté, jestli to bude úspěšné. Nakonec se ukázalo, že to byla správná cesta.
  • Co vás na Beethovenovi fascinovalo nejvíce, proč jste o něm psala diplomku?
Beethovena jsem měla naposlouchaného od malička. Hrála jsem jeho sonáty na klavír, takže jsem se s ním skutečně sblížila. Baví mě objevovat spojení mezi hudbou a ilustrací, a Beethoven mi v tom nabídl neuvěřitelné možnosti.
  • Proč jste se rozhodla spojit ilustrace s tématem hudby?
Když poslouchám hudbu, vizualizuje se mi už během poslechu podoba a kompozice ilustrací a to, jak příběh bude vypadat. Baví mě propojovat tyto dva světy a dávat jim formu v knížkách.
„Nerada něco dělám blbě...“
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Jak jste se dostala k malbě a ilustraci?
Začala jsem s hudbou - hraju na cello a klavír. K malbě mě přivedl až bratr pár dní před přijímacími zkouškami na střední uměleckou školu. Chodila jsem během studia každý den na různé výstavy, večerní kurzy a do hudebky. Nebavilo mě přijít ze školy a koukat do zdi. Studovala jsem v Ústí nad Orlicí design a to mě nebavilo. Více mi dal přímo obor ilustrace na plzeňské Sutnarce a hlavně Renáta Fučíková, u které jsem psala právě svou diplomku o Beethovenovi. Dnes jsem na Sutnarku hrdá, sleduji jejich činnost a vývoj a je to super.
  • Co je pro vás důležité při tvorbě knih?
Pro mě je důležité, aby knihy byly kompaktní a obsáhlé zároveň. Baví mě propojovat text s ilustracemi a grafikou, aby všechno navazovalo a tvořilo jednotný celek. Tvořím si po celém bytě takovou nástěnku s texty, s tím, jak chci, aby šel příběh po sobě a doplňuji k nim postupně skici, dokud si nepřipravím celou strukturu knihy.
  • Jaká je vaše tvůrčí rutina?
Pracuji tehdy, když mě to baví, a nekoukám na hodiny. Někdy to může být i 16 hodin denně. Ale taky si musím nastavit režim pro odpočinek, abych na sebe nevytvořila přílišný tlak.
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Jak probíhal výzkum nebo spíše příprava na vaši knihu o Smetanovi?
Rešerše trvala asi rok. V té době jsem také učila na střední škole, procházela obtížným obdobím, ale všechno se nakonec sešlo. Smetana mi pomohl. Ponořila jsem se do jeho světa. Pracuji tak, že potřebuji o „svém“ autorovi vědět úplně vše, takže čerpám z dostupné literatury. Přehrávám si jeho díla. U Smetany jsem poslouchala jeho opery.
  • Co vás na Smetanovi bavilo nejvíce?
Asi propojení jeho tvorby s jeho osobním životem. Víte, on to neměl lehké... Češi jej neuznávali. V té době se říkalo, že Češi neumí napsat operu a on se snažil za každou cenu dokázat opak. Zároveň mě baví, že přes všechny jeho těžkosti - osobní život neměl vůbec jednoduchý a potýkal se s vážnou nemocí a ztrátou sluchu - se dokázal během práce přenést do hezčího světa svých oper, a dokázal je tak vyjádřit. I v Čertově stěně najdete mnoho pozitivních námětů, byť to byla poslední opera a tvořil ji v době hlubokých depresí, kdy jeho nemoc byla na vrcholu. Když jsem viděla, co si vše prožil a poznala jeho příběh, více jsem si uvědomovala, že mám velké štěstí, že můžu dělat práci, která mě baví a která mi velice pomáhá.
  • Jaké jsou vaše oblíbené umělecké prvky a motivy?
V plenérové malbě miluju architekturu a nefigurální motivy. Baví mě objevovat krásu v detailech, balkonech, samolepkách, neobvyklých místech. Nyní mě fascinují přístavy a přístavní jeřáby, které jsem letos malovala v loděnicích v Polsku a dál tyto motivy rozvíjím. Baví mě tyhle monstrózní kolosy skládat z rovných linií, přesných tvarů a detailů. Malovala jsem je ve všední dny, když pracovaly, mohla jsem chytat jejich tvary v pohybu. V loděnicích jsem našla úplně novou, dechberoucí atmosféru.
Obrazy nerámuji, maluji na plátno a ráda „dopatlávám“ až do krajů i přes hrany a nechávám motivy vybíhat ven z formátu.
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Kdo jsou vaši umělečtí vzory?
Nemám vyloženě vzor, snažím si hledat vlastní cestu. Často mě inspiruje hudba a samozřejmě cestování, nové motivy, tvary, barvy, jiný život.
  • Co vás motivovalo k vystavování vašich obrazů?
Vystavovat své obrazy je pro mě nyní už samozřejmostí, je to další forma sdílení mé tvorby. Baví mě ukazovat lidem svět, který vidím skrze mé ilustrace a obrazy. Je to zároveň zdroj mé obživy. Když píšu knihu dva roky, jsou obrazy z cest mým hlavním příjmem. Zároveň ale nemaluji obrazy na zakázku, to by mě nebavilo, maluju co chci. Odmítám také reprodukování mých děl například formou plakátů nebo v komerčních produktech, jak se to v posledních letech dělá. Chci, aby když si ode mě někdo koupí obraz, aby měl doma jediný originál. Kousek mě.
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Jak se dá skloubit soukromý život se životem umělkyně?
Mám ráda, co dělám, a žiji tím. Můj soukromý život je propojen s mou tvorbou. Naštěstí mám kolem sebe skvělou komunitu lidí, přátel, kteří mi hodně znamenají a jsou mi oporou ve všem. V Litomyšli jsem našla svůj druhý domov. Cítím se zde skvěle jak mezi lidmi, tak doma, kde zároveň tvořím.
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Už jste zmínila bratra, co vaše rodina, odkud pocházíte?
Jsem holka z vesnice - z Dolní Dobrouče, a mám úžasnou rodinu. Jsem ráda, že mají pochopení pro mou práci, i když to se mnou někdy není jednoduché. Můj tatínek je truhlář, vyrábí mi rámy a upravuje skla, a mladší bratr mi pořád někam přenáší plátna a stojany. Sice se nevidíme často, ale vždycky pro mě jsou tu.
  • Jak relaxujete mimo práci?
Mám ráda jakoukoliv hudbu, živé koncerty, hraju na klavír a poslední tři roky na bicí. Taky potřebuju dobré filmy, čím víc, tím líp. A samozřejmě cestování. I když odjíždím vždycky jen jednou za pár měsíců.
Smetana na triku: Rozhovor s autorkou návrhu Veronikou Bílkovou
  • Jaké máte plány do budoucna?
Mám v plánu malovat a psát další knihy. Nyní se věnuji poličskému rodákovi Bohuslavu Martinů. I když jsme se s vydavatelkou smály, že dělám jen "béčkové" knihy (Beethoven, Bedřich, Bohouš), moc si to užívám a Martinů mi nabízí zase úplně nové možnosti v tvorbě ilustrací.

Čeští mistři podporují mladé talenty a zároveň se dlouhodobě snaží zapojovat se do projektů s celospolečenským přesahem. A takovým bezpochyby je projekt „Pomáháme Přírodě,“ který přispívá k ochraně a podpoře přírody. Jedním z našich konkrétních kroků je tisk vítězných obrázků ze čtyř kategorií na trička značky CityZen, která jsme předávali vítězům na slavnostním předávání, které se uskutečnilo 28. února 2024 v 9 hodin v sále Jana Kašpara v budově pardubického Krajského úřadu.

Vítězové těchto kategorií jsou:

  1. MŠ Rybitví - Pro tuto mateřskou školu tiskneme trička pro dvě učitelky, aby se mohly pyšnit díly svých malých svěřenců. Děkujeme MŠ Rybitví za jejich kreativitu a účast!
  2. Ema Bubeníčková - Gratulujeme Emmě k vítězství v této kategorii. Její obrázek si zaslouží být sdílen na jejím tričku.
  3. Dominika Nováková - Dominika si získala srdce poroty svou nádhernou tvorbou a nyní může své dílo hrdě nosit na hrudi.
  4. Jana Mojžíšková - Díky Janě za její talent a příspěvek k našemu projektu. Gratulujeme.

Vítězka hejtmanské ceny: Kateřina Švandová

Hejtmanská cena byla udělena Kateřině Švandové, jejíž návrh již nyní najdete na webu Mistrů a můžete si jej zakoupit. Tímto způsobem můžeme ještě podpořit snahy o zachování a ochranu přírody. „Kateřina od malinka velmi ráda maluje. Navštěvuje ZUŠ Svitavy, nyní studuje na Gymnáziu v Jevíčku 2. ročník. Je to velmi skromná dívka, nejvíce kromě malování miluje přírodu a přírodní vědy. Její bratr dvojče Pavel také,“ napsali nám o Kateřině její rodiče. Je nám velkou ctí právě její obrázek sdílet mezi naše příznivce.

Zasaďme spolu stromy v Polabí

Výtěžek z prodeje triček půjde na výsadbu stromů prostřednictvím spolku Pestré polabí, z.s., který se zasazuje o zlepšení biodiverzity v našem regionu. Spolek má dlouholetou praxi a transparentní účet, což nám dává jistotu, že naše finanční prostředky budou využity s ohledem na nejlepší možný dopad.

Podpořte i vy naše úsilí a získejte jedinečné tričko s originálními díly naší vítězky. Více informací o našem projektu a možnosti nákupu najdete na našem webu. Děkujeme vám za podporu.

Vaši Čeští mistři

V pondělí 20. listopadu jsme se zúčastnili udílení Cen Jana Kašpara, Cen Jana Pernera a také Cen Josefa Ressela. Slavnostní akt, který byl vyvrcholením Dopravního festivalu 2023 v Pardubicích, pořádala nezisková organizace Společnost Jana Kašpara.

Bylo nám velkou ctí, že si Čeští mistři mohli odnést zrovna Cenu Josefa Ressela, kterou jsme získali na základě naší osvěty s významnými Čechy na tričkách, mezi které samozřejmě patří i chrudimský rodák Josef Ressel. Společně s námi si cenu také odneslo námořní muzeum Veletov.

Tímto chceme ještě dodatečně pogratulovat dalším oceněným. Cenu Jana Kašpara získalo Východočeské divadlo za inscenaci Ondřeje Brouska a Radka Balaše DO NEBES! a také společnost Elton hodinářská. Cena Jana Pernera byla in memorian udělena architektovi Miroslavu Řepovi, který se podílel na rekonstrukci pardubického hlavního nádraží.

Čeští mistři mají tímto svou první cenu, na kterou jsme velice pyšní!

Přišel čas si vzít na triko další osobnost... Tentokrát jsme se zaměřili na vynálezce lodního šroubu narozeného v Chrudimi, jehož 230. výročí narození jsme si 29. června připomněli. Ano, dalším velikánem a českým mistrem je Josef Ressel.

Seznamte se s Josefem Resselem

Bylo jen otázkou času, kdy se jako chrudimský spolek zaměříme na místní osobnosti. Popravdě jméno Josefa Ressela rezonovalo v návrzích už dávno před tím, než jsme vypustili první edici. A vzhledem k tomu, že se v letošním roce slaví výročí jeho narození, nebylo na co čekat. Ressel se narodil 29. června 1793 v Chrudimi do česko-německé rodiny. Ačkoli prošel studiem dělostřelecké školy a medicíny, nakonec zakotvil na lesnické akademii v Mariabrunnu. Později působil jako lesník a lesmistr a v 46 letech nastoupil k vojenskému námořnictvu. Svůj talent a schopnosti projevoval ve všech oblastech, ve kterých působil. Nejvíce se do podvědomí zapsal vynálezem lodního šroubu, kterým předběhl dobu a celkově změnil lodní dopravu. Josef Ressel skonal v 64 letech na malárii v Lublani, kde je také pohřbený.

230 let od narození Josefa Ressela

Spolek RESSEL připravil ke dni narozenin vynálezce událost, během které jsme společně uctili jeho památku a pokřtili naše nová trička s jeho bustou – dámské a pánské v černé barvě. Této významné události se za nás zúčastnila Lenka Jehličková, předsedkyně spolku Čeští mistři, René Němeček, spolumajitel společnosti CityZen a autor technologie CityZen, a tvář Českých mistrů - Michal Malátný, zpěvák a frontman kapely Chinaski.

„Na počest Ressela jsme vyrobili tričko, které jsme pokřtili v den Resselových narozenin u jeho sochy v Chrudimi. Děkujeme spolku RESSEL, že jsme mohli být součástí této významné události. Toto triko je  ojedinělé v tom, že grafický návrh připravil chrudimský ateliér Barons Leather Work. Obraz je ručně kreslený a jedná se o bustu Ressela ztvárněnou dle jeho sochy. Motýlek, který má Ressel pod krkem, je ve tvaru lodního šroubu, takže se v potisku skrývá i jeho dílo. Jedná se o limitovanou edici 150 ks a výjimečně jsme zvolili jiný typ potisku – sítotisk, který podtrhne kresbu a na slunci se lehce třpytí,“ popisuje nové tričko Lenka Jehličková.

Většina Čechů je na své češství hrdá. Pocit hrdosti je pevnější u společensky aktivních lidí

K hrdosti na svou státní příslušnost se hlásí 88 procent Čechů. Vyplývá to z průzkumu, který nechal realizovat český výrobce triček CityZen pro neziskovou organizaci Čeští mistři. Síla hrdosti i ochota veřejně projevit své postoje roste u Čechů s tím, zda a jak se společensky angažují – například zapojením do veřejné úklidové akce. Výsledky průzkumu mezi více než 1000 respondenty také ukázaly, že Češi jsou nejvíce pyšní na historické a kulturní památky, přírodu nebo na české výrobky a řemeslníky. Naopak nejméně na politiky a politiku.

Většina Čechů je hrdých na své občanství, z toho ale celých 38 procent v průzkumu uvedlo, že je spíše hrdých. Podstatný vliv na přesvědčení o své hrdosti má to, zda se lidé zapojují do společenského dění.

„Hrdými jsme zvláště tehdy, pokud přiložíme ruku k dílu, platí to i pro národní hrdost. Kdo třeba ve svém volném čase trénuje mládež, řídí družstvo, předsedá spolku, pomáhá lidem nebo uklízí v okolí, je hrdější na Česko, protože Česko je i jeho dílem,“ vysvětluje sociolog Jan Schmid z agentury Perfect Crowd. Nejčetnější ze sledovaných aktivit, které lidé v uplynulém roce nejčastěji podnikli, byla účast na veřejné úklidové akci a pomoc uprchlíkům z Ukrajiny.

Stydliví šikulové

Téměř dvě třetiny respondentů si myslí, že Česko má dobré jméno v zahraničí. Výrazně ale převažují ti, co uvádějí „spíše“ (50 procent). Silnější vnímání je patrné u těch, kteří jsou skutečně hrdí na svou národnost a u lidí, kteří v posledních třech letech byli v zahraničí, a mají tak možnost vnímání České republiky cizinci osobně vyhodnotit.

Průzkum také ukázal, že Češi za největší úspěchy považují historické a kulturní památky a přírodní krásy. Více než třetina je hrdá na české osobnosti, české výrobky a řemesla nebo sportovní úspěchy. Přibližně každý pátý na vědu, tradice a humor. Za nejslabší článek označili respondenti politiku a politiky. V žebříčku se nachází až na samém chvostu, jako úspěšné je ohodnotila jen dvě procenta dotazovaných.

Pro bezmála polovinu lidí vystihuje češství za hranicemi Česka vynalézavost. Výraznější postavení v hodnocení mají dle výsledků průzkumu i vlastnosti, jako jsou přizpůsobivost (40 procent) nebo nadhled (38 procent). „Je to zejména talent, šikovnost a zlaté české ručičky, které píší neustále další a další úspěšné příběhy, které České republice získávají dobré jméno doma i ve světě. V mnoha směrech jsme skutečnými mistry v tom, co děláme, i když si to třeba vždy neuvědomujeme,“ říká Lenka Jehličková, předsedkyně spolku Čeští mistři, který má za cíl zvyšovat povědomí o úspěšných Češích, jejich dílech či dovednostech z různých oblastí, a přeneseně tak podpořit pocit hrdosti na Česko.

Pro silnější pocit hrdosti Čechů v zahraničí existují i překážky. Vedle politické a ekonomické situace je to například špatná jazyková vybavenost (35 procent), přibližně pětina za ni považuje neschopnost prosadit se a každý čtvrtý uvádí jako bariéru nedůvěru v sám sebe.

„Vnímáme se jako stydliví šikulové. Možná neumíme perfektně anglicky, možná se trochu stydíme, neumíme zcela prodat svoje schopnosti a prezentovat se, ale za to se od ostatních odlišujeme vynalézavostí, schopností najít neobvyklé řešení, přizpůsobivostí, schopností najít cestu i při zhoršených podmínkách, jistým nadhledem a také schopností zachovat si humor i ve složitých dobách,“ doplňuje Jan Schmid z agentury Perfect Crowd.

Za skutečnou hrdost se lidé nestydí

Svůj postoj je 64 procent z oslovených ochotno vyjádřit veřejně například potiskem na tričku. Častěji pak lidé, kteří jsou skutečně hrdí na českost a ti, co jsou společensky aktivnější. Bezmála polovina by si jako preferovaný motiv vyjadřující hrdost na Českou republiku vybrala na své oblečení symbol (43 procent) a také přírodní památku (40 procent).

Zajímavostí je, že silný pocit hrdosti u Čechů prokazatelně také roste s věkem. Nejintenzivnější je u lidí starších padesáti let (59 procent), naopak nejslabší ve věku mezi osmnácti a devětadvaceti lety (44 procent). Podle autorů průzkumu to může být způsobeno větším důrazem na individualitu mladých, která jim brání se ztotožnit s větším celkem, ale i většími nároky na Česko a českost, když srovnávají naši zemi se Západem.

Informace o průzkumu

Průzkum prováděla agentura Perfect Crowd na začátku roku 2023. Zúčastnil se ho reprezentativní vzorek 1007 respondentů dospělé české populace ve věku 18 až 60 let. Reprezentativita byla kontrolována kvótně pro pohlaví, věk, vzdělání, region a velikost místa bydliště.

Jmenuji se Konstancie a v rámci projektu Čeští mistři jsem byla oslovena ke spolupráci jako jeho ambasadorka. Je mi ctí a potěšením se na něm podílet.

A proč jsem se tak rozhodla? Vedly mě k tomu hlavně dvě věci. Ta první je sdílení úžasné myšlenky a poslání, kterou Čeští mistři reprezentují. A tou druhou je budoucí poslání a tím je díky prodeji triček pomáhat potřebným.

Jako pro maminku dvou úžasných dětí, které vedeme s manželem k tomu, aby pomáhaly těm, kteří něco sami nezvládají mnohdy díky nečekaným ranám osudu, je pro mě osobně moje role v projektu velkou výzvou.

Díky mému manželovi, jsem se stala administrátorkou jedné z největších soukromých sbírek českého umění, kterou v 90. letech začal budovat. Moje práce v Galerii Zlatá husa spočívá nejen v její správě, ale i v pořádání výstav, organizaci zápůjček v Česku i v zahraničí, v poskytování reprodukcí pro studijní a publikační účely mnoha institucím. A v neposlední řadě i v organizování komentovaných prohlídek nejen pro dospělé, ale i pro dětské návštěvníky naší galerie. Již dlouhodobě pořádáme prohlídky nebo výtvarné workshopy pro žáky základních i středních škol.

V tomto bodě se prolíná i moje další role. Jsem spoluzakladatelkou a spolumajitelkou základní školy Smart Academia. Při pořádání výtvarných akcí nejen pro děti z naší školy jsem si uvědomila, jak je důležité povídat si s nimi o výtvarném umění, o příbězích obrazů a jejich tvůrců. O historických a kulturních souvislostech, které později mohou aplikovat třeba v dějepise, českém jazyce, společenských vědách apod.

Uvědomila jsem si, že některé děti mi úplně s klidem na otázku: „Co je to galerie?“ odpoví, že přeci nákupní centrum na Smíchově… Nevím, jak vám, ale mně z toho bylo smutno. Takže pokud se nově startujícím projektem Čeští mistři podaří vnímání kulturních a společenských hodnot u nás alespoň trochu změnit, budu tomu moc ráda.

A co jiného ještě dělám? Podívejte se sami.

Jak jsem se dostala k projektu Čeští mistři?  

Jste zvědaví? Tak si nalejte sklenku vína, uvařte čaj nebo kávu a přečtěte si krátký příběh…

Vše začalo vlastně úplně z jiného konce. Reklamou v televizi. Reklamou, kterou spousta z vás určitě viděla. Krásná usměvavá slečna polévá červeným vínem fešáka v tričku. A to tričko je kouzelné, protože na něm nejenom není vidět skvrna po víně, ale ještě ke všemu ty červené kapky stečou dolů a triko je stále jako nové.

Tak mě napadlo jako majitelku vinařství, že bych mohla oslovit výrobce a zkusit se domluvit, zda by to červené víno v reklamě nemohlo být od nás.

Přítel Google mi po zadání hesla CityZen prozradil jedno velké překvapení. Jedním ze zakladatelů, spolumajitelů firmy a také jejím finančním mozkem je můj bývalý spolužák z chrudimského gymnázia. Z vyššího obdivovaného gymnaziálního ročníku 4. D (maturitní ročník 1994), Martin Burkoň. Vybavilo se mi pár vzpomínek nejen na studium, ale hlavně na pár neopakovatelných mejdanů z devadesátek, kde jsme se s Martinem potkávali.

Tak jsem si dodala odvahy, Martinovi se ozvala a domluvili jsme si setkání v Chrudimi u dobrého oběda.

Nejen, že jsme si báječně popovídali, jako kdybychom se neviděli jen pár dnů, ale hlavně jsme si začali pohrávat s myšlenkou spolupráce, která začala po pár týdnech nabývat skutečných obrysů.

Martin se také po nějaké době ozval s tím, že bychom se mohli setkat společně s jeho partnery u skleničky vína, abychom se všichni seznámili a poznali se.

Potkali jsme se záhy opět s Martinem a také s Pavlem Hrstkou, ředitelem CityZen. Bohužel v prvním kole bez Reného Němečka, tvůrce tohoto neobyčejného trika.

Martinův briefing o Pavlovi: Je to ostřílený obchodník, zakladatel internetové lékárny, velké eso a nemá na Tebe moc času….

Ufff, díky. Takže mám před sebou něco jako zkoušku z maturity. Patnáct minut na to, abych zaujala projevem, prezentací a nebyla jen Martinova mladší spolužačka z gymplu.

Pavel s Martinem přijeli za mnou do Prahy do naší Galerie Zlatá husa, kde bylo vše připraveno. Moje obavy z toho, že jednání bude krátké, se velmi záhy rozplynuly. Asi po půl hodině jsme společně rozpovídali jako přátelé, kteří se znají dlouho. O všem. O nás, našich rodinách, našich zálibách. O dobrém víně, které jsme pili. Snad až po dvou hodinách jsem se osmělila zeptat, zda bych tedy mohla pustit prezentaci naší možné spolupráce. Pánové „překvapivě“ nebyli proti, a tak jsem zběžně nastínila naši myšlenku ve vinařství Tanzberg o vzájemné podpoře českých značek, kterou jsme během období covidu úspěšně rozjeli (ale o tom někdy jindy a jinde).

Poslední částí prezentace byla nabídka unikátní spolupráce mezi CityZen a Galerií Zlatá husa, která spravuje jednu z nejvýznamnějších sbírek českého výtvarného umění. Před Pavlem a Martinem se na velké projekční obrazovce představily návrhy triček CityZen s motivy obrazů českých výtvarných mistrů.

Opravdu ráda vzpomínám na ten moment, kdy jsem bez komentáře pouštěla snímek za snímkem a kluci se tiše, ale se zájmem, dívali. U posledního snímku se na mě Pavel podíval a řekl: „To je ono. Tohle jsem celou dobu hledal.“

A z Martinova varování, že Pavel má málo času, nezbylo také nic. Upřímně řečeno, po šesti hodinách, které utekly ani nevím jak, jsem něco zjistila...

Zjistila jsem, že na dávné přátelství můžete lehce navázat. Zjistila jsem, že kluci jsou naladěni na stejnou notu jako já. Zjistila jsem, že jsme si sedli, že nás všechny spojují stejné životní pohledy a hodnoty.  To objevné a náhle pojmenování společné myšlenky, která podpoří naši národní hrdost, se v tu chvíli stalo naším společným tématem.

Po pár dnech se ozval Pavel s již velmi konkrétní nabídkou spolupráce projektu, do kterého již byla zapojena i Czech Promotion, jedna z neprestižnějších PR agentur v Česku. Společně, i s mým manželem, kterého myšlenka oslavy Českých mistrů také nadchla, jsme zažili velmi kreativní a dynamický brainstroming, jehož finální výstup si nyní dovolujeme představit.

Čeští mistři totiž nejsou schováni pouze mezi umělci a jejich díly, která můžete najít v Galerii Zlatá husa. Čeští mistři jsou pojem, který je nadčasový a který obsáhne neuvěřitelné množství okruhů a témat.

Proto jsme se společně s kluky ze CityZen rozhodli přenést velká jména a témata naší minulosti či současnosti na jejich trička.

Byl založen spolek Čeští mistři a v tuto chvíli rozšiřujeme funkčnost trik CityZen z „pouhého oblečení“ na nosič (médium) pro sdělení krásných příběhů.

Dovolujeme si Vás tedy pozvat do klubu těch, kteří pochopili myšlenku celého projektu. S velkou radostí a hrdostí s Vámi budeme sdílet.

Ve čtvrtek 27. dubna 2023  se od 10 hodin koná v Galerii Zlatá husa 

tisková konference týkající se představení nově vzniklé neziskové organizace Čeští mistři, z.s. Součástí konference bude i prezentace výsledků průzkumu o hrdosti Čechů na svou státní příslušnost a přehledu, na co jsou Češi hrdí a proč.

Posláním této organizace je zejména posilování povědomí o známých i méně známých Češích a jejich úspěších z různých oborů a profesí. Prvním počinem bude uvedení unikátní série triček s potisky obrazů českých malířů z Galerie Zlatá husa, jako jsou například Josef Čapek nebo Václav Špála. Část z výtěžků aktivit bude věnována dobročinným účelům. Generálním partnerem projektu je český výrobce triček CityZen. Dalšími partnery projektu jsou Galerie Zlatá husa a rodinné vinařství manželů Železných Tanzberg Mikulov.

Pozvání přijali:

Michal Malátný – zpěvák a tvář projektu Čeští mistři

Manželé Vladimír a Konstancie Železní – Galerie Zlatá husa, Tanzberg Mikulov

Pavel Hrstka – ředitel CityZen, s.r.o.

 

Svou účast prosím potvrďte do pátku 21. 4. 2023 na e-mail: lenka.jehlickova@cityzenwear.cz.

Adresa: Dlouhá 616/12, Staré Město, 110 00 Praha 1

linkedin facebook pinterest youtube rss twitter instagram facebook-blank rss-blank linkedin-blank pinterest youtube twitter instagram